Přestaň hledat, začni nacházet a objevovat svou sílu

Narodili jsme se celiství, a tudíž nemusíme nic víc hledat. To, co bychom měli dělat, je nacházet a objevovat.

Znáte ten proces neustálého hledání něčeho? Stále hledáme něco, co nás učiní šťastnými. Budu šťastná, až najdu práci snů, budu šťastná, až najdu svou spřízněnou duši, budu šťastná, až budu vydělávat padesát nebo sto tisíc měsíčně, budu šťastná, až zhubnu, budu šťastná, až budu mít svůj vysněný dům s bazénem a velkou zahradou, budu šťastná, až budu mít děti…

Nehledejme, ale nacházejme

Budu šťastná až konečně najdu sama sebe. Budu šťastná, až… Možná, že ano.  Anebo taky ne! Všechno, co hledáme, už totiž máme a taky známe všechny odpovědi na asi milion otázek, které nás neustále napadají. Narodili jsme se celiství, a tudíž nemusíme nic víc hledat. To, co bychom měli dělat, je nacházet a objevovat.

No to se velmi snadno říká, ale hůře dělá. Věř, že vím, o čem mluvím, protože víc než polovinu svého života, jsem neustále něco hledala. Něco, co mě učiní konečně šťastnou, naplněnou a celou. Asi nejčastěji jsem hledala sama sebe, protože se mi zdálo, že mi jakýsi kus chybí.

Jako bych snad byla nějakou stavebnicí lega nebo skládačkou puzzle, které do dokonalé podoby chyběl jeden dílek. Začala jsem se po něm tedy pídit a když jsem ho konečně objevila a on zapadl na své místo, dílo bylo hotové, ale dokonalé? To bych asi neřekla.

O mé cestě k poslednímu dílku si můžeš přečíst tady >>

Objevování

Říkala jsem si: „Tak, teď už jsem se konečně našla. Našla jsem poslední dílek. Hotovo!“  Omyl. Byl to začátek všeho. Tím „posledním“ dílkem se ve mně spíše něco otevřelo. Touha po napojení se na svou duši. Ten zmiňovaný dílek spustil lavinu dychtivosti, která vedla k ještě hlubšímu seberozvoji. Chtěla jsem o životě vědět víc a nasávala jsem všemožné informace, hltala knihy, poslouchala audioknihy a sledovala videa a přednášky.

Do cesty mi jako by samy chodily hodnotné sdělení a obsahy, které odhalovaly tajemství života a ukazovaly mi, jak jsou naše těla, naše mysl a duše mocné, čeho všeho jsem schopní a co všechno dokážeme. Otevřela se přede mnou jakási cesta poznávání, která mě učila, že už nemusím nic hledat. Všechno už vím, umím a dokážu. Proto nehledej štěstí, protože ho nenajdeš. Objevuj ho v sobě ♥

Nebraň se svým strachům

Mysl se takovým informacím samozřejmě brání a ponouká nás: „Ukaž důkazy! Prokaž to!“ A pak přichází na scénu strach. Co když to není pravda, co když jsem blázen? Začnou se ozývat staré přesvědčení, které jsou nám vtloukány už od dětství. Začnou vyplouvat na povrch všechny ty obavy a názory jako: „To nemůže fungovat! To je naprostý nesmysl! Jak jsi tomu mohla uvěřit? Tobě se to stejně nikdy nepovede! Ty na to nemáš! Nejsi toho nejspíš hodna, podívej se pravdě do očí, vždyť nemáš jediný důkaz!“

A začíná se roztáčet vír, který nás stahuje hloub a hloub do temnoty, která volá: „Pojď, tady ti bude líp. Nedělej nic a nic se ti nestane. Vrať se zpět ke svému životu, který sice nestojí za nic, ale je důvěrně známý a ve kterém už nemusíš bojovat. Budeš zase ve svém známém vyhřátém bahýnku“ Zdá se to tak lákavé. Už, už se natahuješ po napřažené náruči temnoty, ale něco v tobě křičí: „Nedělej to!“

Zbav se odporu

Poslechni. Vím, není to jednoduché. Proto mám pro tebe radu, která mi opravdu pomáhá. Znám velmi dobře ten pocit strachu, který se objeví vždy, když nám svitne světýlko naděje, že se všechno obrací k dobrému. Mihne se a vrhá stín na naši radost, protože, co když se to nakonec nepovede, teď se mi daří, takže to znamená, že se musí něco pokazit.

Jakkoli se snažíme napojit se na proud hojnosti, svobody a lásky, stále se to nedaří, protože v nás neustále klíčí semínko strachu a obavy. A moje rada, jak to překonat? Obejmi svůj strach. Nesnaž se ho potlačit nebo předstírat, že neexistuje. Temnota nikdy nezmizí, ale když přijmeš, že tam je a budeš ji respektovat, zbavíš se svého odporu. Pak se můžeš rozhodnout, zda chceš nebo nechceš dál pokračovat na své cestě ve strachu nebo se od něj odloučit a pokračovat obklopena láskou.

Zkus si svůj strach a obavy představit jako temnotu, jako jakousi černou skvrnu, která jako vír tornáda nasává tvoji cestu ke světlu, po které právě kráčíš. A právě toto je ten stav, kdy se bojíš a máš obavy. Začne tě to jako vír nasávat. Ale ty tomu můžeš zabránit, protože v sobě máš sílu. Tuto sílu máme všichni už od narození. Stačí ji probudit.

Proto obejmi svůj strach a pošli mu lásku. V tomto okamžiku si představ, jak se temnota, ona černá skvrna mění na krásné duhové světlo (nebo jakoukoli barvu, která je ti příjemná). Ano stále tam je, ale teď už není zlověstně temná. Je tam s tebou, ale nijak tě neohrožuje. A když se přece jen začne měnit v temnou skvrnu a znovu tě nasávat, víš, co máš dělat ☺

Pošli ji lásku

P.S.: Krásně to znázorňuje animovaná pohádka Kouzelný park. Mrkni se na ni☺

Věřím, že dokážeš objevit vše, co hledáš. Najdeš to totiž v sobě

Můžeš se také vydat společně se mnou na cestu k hojnosti života, během které v sobě objevíš svou skrytou moc ♥

Více o cestě hojnosti tady >>

A nezapomeň

Nesni svůj život, žij svůj sen ♥

Jsem kreativní duše, sběratelka inspirací a motivací. Zajímám se o vše kolem osobního rozvoje a kouzla života. Mám za sebou dlouhou cestu plnou hledání a objevování tajemství života a o to všechno se s Vámi chci podělit. Věřím, že zde najdete spoustu inspirace, moře motivace a špetku kouzla na tu Vaši cestu za splněnými sny. Jsem autorkou online cesty Tajemství života v hojnosti eBooku Můj kreativní rok od jara do zimy Motivačních kartiček 52 motivací ke splnění malých i velkých snů. Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu zde >> Svezte se na kouzelné vlně inspirace a prožijte radostnou jízdu Vašim životem ♥
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.